Na co se zaměstnavatel u pohovoru nesmí ptát (a co po vás smí chtít)

Základní pravidlo: jen to, co souvisí s prací

Zaměstnavatel smí od uchazeče o práci vyžadovat jen údaje, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy (§ 30 odst. 2 zákoníku práce). Typicky vzdělání, praxi, dovednosti, jazyky, řidičský průkaz, pokud je k práci potřeba, nebo možný termín nástupu.

Zákon o zaměstnanosti to rozvádí: při výběru zaměstnanců nesmí zaměstnavatel chtít informace o národnosti, rasovém nebo etnickém původu, politických postojích, členství v odborech, náboženství, filozofickém přesvědčení a sexuální orientaci. Zakázané jsou i informace odporující dobrým mravům a osobní údaje, které neslouží k plnění zákonných povinností zaměstnavatele. Na vaši žádost vám zaměstnavatel musí potřebnost požadovaného údaje prokázat (§ 12 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb.).

Otázky, které u pohovoru nemají co dělat

Zákoník práce v § 316 odst. 4 vyjmenovává, na co se zaměstnavatel zaměstnance ptát nesmí. Spolu s pravidly pro výběr uchazečů z toho vychází tento seznam:

• těhotenství, plánování rodiny a počet dětí, včetně otázek typu „kdo vám bude hlídat děti“,
• rodinné a majetkové poměry, tedy jestli jste vdaná, rozvedený, máte hypotéku nebo exekuci,
• sexuální orientace,
• původ, národnost a etnicita,
• členství v odborech, politické straně nebo hnutí,
• víra a příslušnost k církvi,
• trestní bezúhonnost, pokud pro ni není věcný důvod (viz níže).

Kdy se zaměstnavatel ptát smí

Některé z těchto údajů zákon připouští, pokud je pro ně věcný důvod spočívající v povaze práce a požadavek je přiměřený, nebo pokud to stanoví zvláštní předpis (§ 316 odst. 4). To se týká těhotenství, rodinných a majetkových poměrů a bezúhonnosti. U sexuální orientace, původu, odborů, politiky a víry žádná výjimka neexistuje.

Nejčastější je výpis z rejstříku trestů. Oprávněně ho chtějí třeba u pedagogů, pracovníků ostrahy nebo u lidí, kteří budou mít na starosti peníze klientů. U skladníka nebo grafika takový důvod zpravidla chybí. Informace přitom zaměstnavatel nesmí získávat ani přes třetí osoby.

Zdravotní stav se řeší vstupní lékařskou prohlídkou, pokud ji vyžaduje zvláštní předpis (§ 32). Zaměstnavatel se dozví jen závěr, zda jste pro práci zdravotně způsobilí, ne vaše diagnózy. Ptát se na nemoci u pohovoru je proto namístě jen ve vztahu ke konkrétním požadavkům práce.

Jak na nevhodnou otázku reagovat

Na zakázanou otázku odpovídat nemusíte. Záleží na vás, jakou cestu zvolíte. Někdo odpoví stručně a pokračuje, jiný otázku zdvořile vrátí: „Můžete mi vysvětlit, jak to souvisí s pozicí?“ To je přesně to, co vám dovoluje § 12 odst. 2 zákona o zaměstnanosti. Další možností je odpovědět na skutečnou obavu, která za otázkou bývá, například že jste schopni pracovat na směny nebo cestovat.

Po pohovoru si poznamenejte, kdo a na co se ptal, kdy a kdo byl u toho. Pokud vás pak odmítnou a máte podezření, že kvůli odpovědi nebo jejímu odmítnutí, budou se vám poznámky hodit.

Diskriminace při výběru a obrana

Při uplatňování práva na zaměstnání je zakázána jakákoli diskriminace, mimo jiné kvůli pohlaví, věku, zdravotnímu stavu, rodinnému stavu nebo povinnostem k rodině. Diskriminace z důvodu těhotenství nebo mateřství se považuje za diskriminaci z důvodu pohlaví (§ 4 zákona o zaměstnanosti, § 16 odst. 2 zákoníku práce).

Bránit se můžete několika způsoby. Podnět můžete podat oblastnímu inspektorátu práce, který může zaměstnavateli uložit pokutu. Bezplatně pomáhá také veřejný ochránce práv. U soudu se pak můžete domáhat, aby zaměstnavatel od diskriminace upustil, odstranil její následky a dal vám přiměřené zadostiučinění, případně i peněžitou náhradu nemajetkové újmy (§ 10 antidiskriminačního zákona č. 198/2009 Sb.).

Zkušební den zadarmo? Raději s dohodou

Někteří zaměstnavatelé chtějí, abyste si práci „vyzkoušeli“ den nebo dva bez smlouvy. Pokud ale vykonáváte závislou práci mimo pracovněprávní vztah, jde o nelegální práci, a zákon výslovně říká, že na její délce nezáleží (§ 5 písm. e) zákona o zaměstnanosti). Riziko nese hlavně zaměstnavatel, vy ale přicházíte o odměnu a o pojištění pro případ úrazu.

Bezpečná cesta je jednoduchá: na zkušební směnu sepsat dohodu o provedení práce. Pro samotný pracovní poměr pak slouží zkušební doba, viz článek Zkušební doba.

Životopis, databáze uchazečů a GDPR

Co zaměstnavateli nemusíte říct, nemusíte psát ani do životopisu. Rodné číslo, rodinný stav ani fotka do něj nepatří, pokud je pozice výslovně nevyžaduje. Přehledný životopis zdarma si sestavíte v našem editoru a k fotce se vyjadřuje článek Fotka v životopisu.

Údaje uchazečů smí firma uchovávat jen po dobu nezbytnou pro účel, kvůli kterému je získala (čl. 5 odst. 1 písm. e) GDPR). Po skončení výběrového řízení by je tedy měla smazat, pokud vás nežádá o souhlas s uložením do databáze pro budoucí pozice. Takový souhlas musí být dobrovolný a můžete ho kdykoli odvolat. Zaměstnavatelé ho mohou sepsat podle vzoru souhlasu se zpracováním osobních údajů. Jak o smazání požádat, popisuje článek Právo na výmaz.

Jak s návodem a vzorem pracovat

Tento článek popisuje obecná pravidla a typické situace. Každý případ má ale své podrobnosti: co přesně stojí ve vaší smlouvě, jak spolu strany komunikovaly, jaké máte doklady. Před odesláním dokumentu si proto znovu projděte vlastní smlouvu nebo obchodní podmínky a porovnejte je s tím, co se dočtete zde.

Vzor ve Vzorovce vám ušetří psaní a pomůže nezapomenout na důležité údaje. Nenahrazuje ale posouzení konkrétní situace. Pokud jde o vyšší částky, spor, který už eskaluje, nebo nestandardní ujednání, obraťte se na advokáta, notáře nebo spotřebitelskou poradnu.

Co si zjistit vy, než podepíšete

Pohovor je obousměrný. Před podpisem smlouvy vás zaměstnavatel musí seznámit s právy a povinnostmi z pracovní smlouvy, s pracovními podmínkami a podmínkami odměňování (§ 31). Ptejte se proto klidně na mzdu, pracovní dobu, místo výkonu práce a délku zkušební doby.

Co musí obsahovat hotová smlouva, shrnuje článek Pracovní smlouva: náležitosti a vzor pracovní smlouvy. Kolik vám z nabízené hrubé mzdy zůstane čistého, spočítáte v mzdové kalkulačce.