Pracovní smlouva: náležitosti, které v ní nesmí chybět (2026)

Tři podstatné náležitosti podle § 34

Zákoník práce v § 34 odst. 1 vyžaduje, aby pracovní smlouva obsahovala druh práce, místo nebo místa výkonu práce a den nástupu do práce. Tyto tři údaje jsou podstatné: když některý chybí, pracovní poměr podle smlouvy nevznikne a vznikají spory o to, jaký vztah mezi stranami vlastně je.

Druh práce popisuje, jakou práci bude zaměstnanec vykonávat. Bývá rozumné ho vymezit obecněji, například „skladník“ nebo „účetní“, protože zaměstnavatel smí zaměstnanci přidělovat jen práci podle sjednaného druhu. Příliš úzký popis („obsluha stroje č. 4“) později komplikuje přeřazení na jinou práci, kterou by zaměstnanec jinak běžně dělal.

Místo výkonu práce může být konkrétní adresa, obec nebo i širší oblast. Pokud strany zvlášť nesjednají pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad, je jím místo výkonu práce; když je místo sjednáno šířeji než jedna obec, považuje se za pravidelné pracoviště obec, kde nejčastěji začínají pracovní cesty (§ 34a). Den nástupu je den, kdy pracovní poměr vzniká.

Písemná forma a dvě vyhotovení

Pracovní smlouvu je nutné uzavřít písemně (§ 34 odst. 2) a každá strana dostane jedno vyhotovení (§ 34 odst. 5). Písemnost chrání obě strany: zaměstnanec má doklad o sjednané mzdě a podmínkách, zaměstnavatel o tom, co bylo dohodnuto.

Zaměstnavatel může od smlouvy odstoupit, pokud zaměstnanec ve sjednaný den nenastoupí do práce, aniž mu v tom bránila překážka, nebo pokud se zaměstnavatel o takové překážce do týdne nedozví (§ 34 odst. 3). Odstoupení je možné jen do doby, než zaměstnanec do práce nastoupí, a musí být písemné. Je to výjimečný nástroj, nikoli běžný způsob ukončení.

Informace podle § 37: co musí zaměstnanec vědět

Pokud pracovní smlouva neobsahuje další podstatné podmínky, musí je zaměstnavatel zaměstnanci písemně sdělit do 7 dnů od vzniku pracovního poměru (§ 37 odst. 1). Jde o údaje, které zaměstnanec pro svou práci nutně potřebuje znát. Je jednodušší je rovnou zapsat do smlouvy.

Některé údaje (například dovolenou, výpovědní dobu nebo pracovní dobu) lze podle § 37 odst. 2 sdělit i odkazem na zákon, kolektivní smlouvu nebo vnitřní předpis. Konkrétní čísla přímo ve smlouvě jsou ale pro zaměstnance srozumitelnější a předcházejí sporům.

• název a sídlo zaměstnavatele,
• bližší označení druhu a místa výkonu práce,
• výměra dovolené nebo způsob jejího určení,
• údaj o zkušební době a jejích podmínkách,
• postup při rozvázání pracovního poměru a výpovědní doba,
• odborný rozvoj zajišťovaný zaměstnavatelem,
• týdenní pracovní doba, její rozvržení a pravidla práce přesčas,
• přestávky a doby odpočinku,
• mzda, její splatnost, termín, místo a způsob výplaty,
• kolektivní smlouvy, pokud se na zaměstnance vztahují,
• orgán sociálního zabezpečení, kterému zaměstnavatel odvádí pojistné.

Zkušební doba a doba trvání

Zkušební doba není povinná. Pokud ji chcete, musí být sjednána písemně nejpozději v den vzniku pracovního poměru (§ 35 odst. 1). Smí trvat nejvýše 4 měsíce, u vedoucího zaměstnance 8 měsíců, a u pracovního poměru na dobu určitou nejvýše polovinu sjednané doby.

Bez písemného ujednání o době trvání vzniká pracovní poměr na dobu neurčitou (§ 39 odst. 1). Doba určitá smí trvat nejvýše 3 roky a mezi týmiž stranami ji lze opakovat nejvýše dvakrát; prodloužení se počítá jako opakování.

Mzda, pracovní doba a dovolená

Mzdu uveďte konkrétní částkou a připište, zda jde o měsíční, nebo hodinovou mzdu. V roce 2026 nesmí být nižší než minimální mzda 22 400 Kč měsíčně nebo 134,40 Kč za hodinu při 40hodinovém týdnu (§ 111). Mzda je splatná nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, kdy na ni vzniklo právo (§ 141).

Stanovená týdenní pracovní doba činí 40 hodin; ve dvousměnném režimu 38,75 hodiny a ve třísměnném nebo nepřetržitém režimu 37,5 hodiny (§ 79). Kratší úvazek je nutné sjednat písemně (§ 80). Výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce (§ 212), smlouva může sjednat víc.

Hrubou mzdu na čistou si přepočítáte v mzdové kalkulačce. Pomůže to i při vyjednávání, protože zaměstnanci obvykle zajímá částka na účtu.

Volitelná ujednání: práce na dálku a konkurenční doložka

Práce z domova nebo z jiného místa mimo pracoviště se sjednává písemnou dohodou o práci na dálku (§ 317). Pokud ji chcete jen umožnit, stačí ve smlouvě odkaz na samostatnou dohodu, kterou lze pružněji měnit.

Konkurenční doložka zakazuje zaměstnanci po skončení zaměstnání konkurovat, nejdéle 1 rok, a zaměstnavatel za to musí platit nejméně polovinu průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc (§ 310). Hodí se jen pro pozice s přístupem k citlivému know-how. Do běžné smlouvy ji nepřidávejte automaticky.

Jak s návodem a vzorem pracovat

Tento článek popisuje obecná pravidla a typické situace. Každý případ má ale své podrobnosti: co přesně stojí ve vaší smlouvě, jak spolu strany komunikovaly, jaké máte doklady. Před odesláním dokumentu si proto znovu projděte vlastní smlouvu nebo obchodní podmínky a porovnejte je s tím, co se dočtete zde.

Vzor ve Vzorovce vám ušetří psaní a pomůže nezapomenout na důležité údaje. Nenahrazuje ale posouzení konkrétní situace. Pokud jde o vyšší částky, spor, který už eskaluje, nebo nestandardní ujednání, obraťte se na advokáta, notáře nebo spotřebitelskou poradnu.

Nejčastější chyby

Chybí den nástupu nebo je uveden jen „dle dohody“. Zkušební doba je delší, než zákon dovoluje, nebo je sjednána až po nástupu. Výpovědní doba je pro zaměstnance delší než pro zaměstnavatele; zákon vyžaduje, aby byla pro obě strany stejná (§ 51 odst. 3). Mzda je uvedena jen slovy „podle mzdového předpisu“, který zaměstnanec nikdy neviděl.

Častou chybou je i podpis smlouvy až několik dní po nástupu. Zkušební doba se pak nemusí podařit platně sjednat, protože ji lze sjednat nejpozději v den vzniku pracovního poměru.