Neuspokojivé výsledky (§ 52 písm. f))
Zaměstnavatel může dát výpověď, jestliže zaměstnanec nesplňuje předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce, nebo nesplňuje bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon práce. U neuspokojivých pracovních výsledků musí zaměstnavatele v posledních 12 měsících písemně vyzvat k jejich odstranění a zaměstnanec je v přiměřené době neodstranil.
Výzva musí být konkrétní: co je špatně, jaký výsledek zaměstnavatel očekává a do kdy. Obecná výtka „pracujete špatně“ nestačí. Přiměřená lhůta závisí na povaze práce; u jednoduchých náprav může jít o týdny, u složitějších o měsíce.
Pokud zaměstnavatel výzvu nezaslal nebo neposkytl přiměřenou lhůtu, je výpověď z tohoto důvodu neplatná.
Porušení povinností (§ 52 písm. g))
Výpověď lze dát, jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci. Při soustavném méně závažném porušování musí jít o porušení v posledních 6 měsících, na které byl zaměstnanec v posledních 6 měsících písemně upozorněn.
Závažnost se posuzuje podle okolností: úmysl, následek, frekvence, dosavadní hodnocení. Jednorázové drobné pochybení obvykle nestačí. Naopak opakované pozdní příchody po písemném upozornění mohou stačit.
Výpověď z důvodu porušení povinností může zaměstnavatel dát jen do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu dozvěděl, nejdéle do 1 roku ode dne, kdy důvod vznikl (§ 58).
Výpovědní doba a odstupné
U výpovědi z důvodů podle § 52 písm. f) až h) činí výpovědní doba nejméně 1 měsíc (§ 51 odst. 2). U ostatních důvodů nejméně 2 měsíce. Od 1. 6. 2025 běží výpovědní doba ode dne doručení a končí dnem, který se s ním číslem shoduje.
Zákonné odstupné podle § 67 při těchto důvodech nenáleží. Odstupné je vázáno na organizační důvody a na dosažení nejvyšší přípustné expozice.
Spočítat konec výpovědní doby vám pomůže kalkulačka: zvolte výpověď od zaměstnavatele a důvod podle § 52 písm. f) až h).
Rozdíl oproti okamžitému zrušení od zaměstnavatele
Okamžité zrušení od zaměstnavatele (§ 55) přichází v úvahu při zvlášť hrubém porušení povinností nebo při pravomocném odsouzení pro úmyslný trestný čin. Pracovní poměr končí dnem doručení a výpovědní doba neběží.
Výpověď podle § 52 písm. g) je mírnější nástroj: zaměstnanec má alespoň měsíční výpovědní dobu. Zaměstnavatel volí výpověď tam, kde porušení není tak závažné, aby obstálo okamžité zrušení, nebo kde chce mít jistotu formálních kroků (výzva, upozornění).
Pro zaměstnance je výpověď obvykle přijatelnější než okamžité zrušení: má čas hledat práci a nepřichází o celou výpovědní dobu. Odstupné ale ani u jedné varianty nenáleží.
Doporučení pro zaměstnavatele
Veďte si evidenci výzev a upozornění s datem doručení. Bez písemného upozornění u soustavného méně závažného porušování výpověď neobstojí. U neuspokojivých výsledků nestačí ústní pohovor: potřebujete písemnou výzvu s konkrétním očekáváním a lhůtou.
Výpověď formulujte tak, aby skutkové okolnosti nebylo možné zaměnit s jiným důvodem. Obecné odkazy na „porušování pracovní kázně“ bez popisu činů jsou rizikové. Doručení řešte stejně pečlivě jako u jakékoli jiné výpovědi.
Zvažte, zda není vhodnější dohoda: ušetříte čas i riziko sporu o neplatnost. Pokud trváte na výpovědi, dodržte dvouměsíční subjektivní lhůtu podle § 58.
Co napsat do námitky zaměstnance
V námitce uveďte, že výpověď považujete za neplatnou, a proč: chybějící výzva, nepřiměřená lhůta, nekonkrétní důvod, uplynutí lhůty podle § 58, nebo ochranná doba. Požádejte o stažení výpovědi a o pokračování v přidělování práce.
Námitka sama o sobě neplatnost výpovědi nezruší; tu musí vyslovit soud. Námitka ale dokládá, že jste se bránili včas a že jste netrvali na tom, že pracovní poměr skončil.
Kopii námitky si nechte potvrdit nebo ji pošlete doporučeně. Současně si spočítejte konec uvedené výpovědní doby, abyste věděli, od kdy běží lhůta k žalobě.
Jak s návodem a vzorem pracovat
Tento článek popisuje obecná pravidla a typické situace. Každý případ má ale své podrobnosti: co přesně stojí ve vaší smlouvě, jak spolu strany komunikovaly, jaké máte doklady. Před odesláním dokumentu si proto znovu projděte vlastní smlouvu nebo obchodní podmínky a porovnejte je s tím, co se dočtete zde.
Vzor ve Vzorovce vám ušetří psaní a pomůže nezapomenout na důležité údaje. Nenahrazuje ale posouzení konkrétní situace. Pokud jde o vyšší částky, spor, který už eskaluje, nebo nestandardní ujednání, obraťte se na advokáta, notáře nebo spotřebitelskou poradnu.
Jak se bránit
Zkontrolujte, zda výpověď obsahuje skutkové vymezení důvodu, zda jí předcházela písemná výzva nebo upozornění a zda byla doručena v zákonné lhůtě. Požádejte o kopii výzvy a o podklady, o které se zaměstnavatel opírá.
Neplatnost uplatněte u soudu do 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit. Do rozhodnutí soudu je praktické trvat na tom, že pracovní poměr trvá, nebo se dohodnout na součinnosti (například neplacené volno) s advokátem.
Nabízí-li zaměstnavatel dohodu, porovnejte den skončení, odstupné nad rámec zákona a riziko sporu. Dohoda nemusí být nevýhodná, pokud dostanete čas a kompenzaci.
Vzor: Výpověď z pracovního poměru (zaměstnancem)
Vzor výpovědi z pracovního poměru ze strany zaměstnance bez uvedení důvodu, s výpočtem konce výpovědní doby podle pravidel platných od 1. 6. 2025.
Vyplnit vzor výpověď z pracovního poměruSouvisející vzor: Dohoda o rozvázání pracovního poměru
Kalkulačka výpovědní doby
Spočítejte, kdy skončí pracovní poměr nebo nájem bytu po výpovědi. Podle pravidel platných od 1. 6. 2025 (§ 51 zákoníku práce) i § 2286 občanského zákoníku.
Spočítat zdarmaČasté otázky
Jaká je výpovědní doba při výpovědi pro porušení povinností?
Nejméně 1 měsíc (§ 51 odst. 2 zákoníku práce).
Náleží při této výpovědi odstupné?
Zákonné odstupné ne. Náleží jen při organizačních důvodech a při nejvyšší přípustné expozici.
Musí zaměstnavatel před výpovědí pro neuspokojivé výsledky poslat výzvu?
Ano, písemně v posledních 12 měsících, s přiměřenou lhůtou k nápravě.
Do kdy musí zaměstnavatel výpověď dát?
Do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu dozvěděl, nejdéle do 1 roku ode dne, kdy důvod vznikl (§ 58).
