Odstupné 2026: komu náleží, kolik dělá a kdy se vyplácí

Kdy odstupné náleží

Zákonné odstupné náleží zaměstnanci, se kterým zaměstnavatel rozvázal pracovní poměr výpovědí z organizačních důvodů podle § 52 písm. a) až c), nebo se kterým uzavřel dohodu o rozvázání pracovního poměru z týchž důvodů (§ 67 odst. 1). Jde o zrušení nebo přemístění zaměstnavatele či jeho části a o nadbytečnost zaměstnance kvůli organizační změně.

Druhým případem je výpověď nebo dohoda proto, že zaměstnanec dosáhl na pracovišti nejvyšší přípustné expozice podle rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví (§ 52 písm. e)). Tehdy náleží odstupné nejméně ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku (§ 67 odst. 3).

Odstupné nenáleží, když zaměstnanec dá výpověď sám, při zrušení ve zkušební době, při skončení pracovního poměru na dobu určitou uplynutím doby nebo při výpovědi pro porušení povinností. Nenáleží ani u dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti.

Kolik odstupné dělá

Výše odstupného při organizačních důvodech závisí na tom, jak dlouho pracovní poměr u zaměstnavatele trval (§ 67 odst. 1):

Za dobu trvání se považuje i předchozí pracovní poměr u téhož zaměstnavatele, pokud mezi jeho skončením a vznikem nového neuplynulo více než 6 měsíců (§ 67 odst. 2). Zvláštní zvýšení o další trojnásobek platí, pokud se na zaměstnance v době rozvázání vztahuje postup podle § 86 odst. 4 v kontu pracovní doby.

Jde o zákonná minima. Kolektivní smlouva, vnitřní předpis nebo dohoda mohou přiznat vyšší odstupné.

• pracovní poměr kratší než 1 rok: nejméně 1× průměrný výdělek
• alespoň 1 rok a méně než 2 roky: nejméně 2×
• alespoň 2 roky: nejméně 3×
• nejvyšší přípustná expozice: nejméně 12×

Průměrný výdělek

Odstupné se počítá z průměrného měsíčního výdělku (§ 67 odst. 4). Ten se zjišťuje z hrubé mzdy, kterou zaměstnanec dostal za rozhodné období, obvykle předchozí kalendářní čtvrtletí, a zahrnuje i pravidelné příplatky a prémie. Proto může být vyšší než základní mzda ve smlouvě.

Výši průměrného výdělku vám sdělí mzdová účetní. Naše kalkulačka odstupného s ní pak jednoduše počítá a ukáže, podle kterého písmene § 67 odstupné náleží.

Kdy se odstupné vyplácí

Odstupné vyplatí zaměstnavatel po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu, pokud se se zaměstnancem písemně nedohodne na výplatě v den skončení nebo na pozdějším termínu (§ 67 odst. 5).

Odstupné je příjmem ze závislé činnosti. Zdaňuje se a odvádí se z něj pojistné. Pro podporu v nezaměstnanosti má odstupné vliv na to, od kdy se podpora vyplácí; podmínky si ověřte na úřadu práce.

Návrat k témuž zaměstnavateli

Pokud bude zaměstnanec po skončení pracovního poměru znovu pracovat u téhož zaměstnavatele v pracovním poměru nebo na dohodu o pracovní činnosti dřív, než uplyne doba odpovídající počtu násobků odstupného, musí odstupné nebo jeho poměrnou část vrátit (§ 68 odst. 1). Poměrná část se stanoví podle kalendářních dnů od nového nástupu do konce této doby.

Příklad: zaměstnanec dostal trojnásobek a po jednom měsíci nastoupí zpět. Vrátí odstupné za zbývající zhruba dva měsíce.

Příklad výpočtu

Zaměstnanec s průměrným měsíčním výdělkem 42 000 Kč pracoval u zaměstnavatele 3 roky. Jeho místo bylo zrušeno kvůli organizační změně a zaměstnavatel mu dal výpověď podle § 52 písm. c). Zákonné odstupné činí nejméně trojnásobek, tedy 126 000 Kč hrubého.

Kdyby pracovní poměr trval 14 měsíců, náleží nejméně dvojnásobek, tedy 84 000 Kč. Pokud by se na zaměstnance v době rozvázání vztahoval postup podle § 86 odst. 4 v kontu pracovní doby, přičítá se k tomu další trojnásobek.

Pokud zaměstnanec do tří měsíců od skončení znovu nastoupí k témuž zaměstnavateli do pracovního poměru nebo na DPČ, vrací poměrnou část odstupného podle kalendářních dnů (§ 68).

Shrnutí

Zákonné odstupné náleží jen při výpovědi nebo dohodě z organizačních důvodů a při dosažení nejvyšší přípustné expozice. Jeho výše závisí na délce pracovního poměru a průměrném výdělku. Zaměstnavatel může dát víc, nikdy méně.

• méně než 1 rok: 1×
• 1 až 2 roky: 2×
• alespoň 2 roky: 3×
• konto pracovní doby: +3×
• nejvyšší přípustná expozice: 12×

Jak s návodem a vzorem pracovat

Tento článek popisuje obecná pravidla a typické situace. Každý případ má ale své podrobnosti: co přesně stojí ve vaší smlouvě, jak spolu strany komunikovaly, jaké máte doklady. Před odesláním dokumentu si proto znovu projděte vlastní smlouvu nebo obchodní podmínky a porovnejte je s tím, co se dočtete zde.

Vzor ve Vzorovce vám ušetří psaní a pomůže nezapomenout na důležité údaje. Nenahrazuje ale posouzení konkrétní situace. Pokud jde o vyšší částky, spor, který už eskaluje, nebo nestandardní ujednání, obraťte se na advokáta, notáře nebo spotřebitelskou poradnu.

Dohoda o rozvázání a uvedení důvodu

Dohoda o rozvázání pracovního poměru nemusí obsahovat důvod (§ 49). Pokud ale má zaměstnanec dostat zákonné odstupné, je důležité, aby byl organizační důvod v dohodě výslovně uveden. Bez něj se nárok těžko prokazuje.

Důvod v dohodě uvádějte pravdivě. Uvedení organizačního důvodu jen kvůli odstupnému, když ve skutečnosti žádná organizační změna nenastala, může zaměstnavateli způsobit potíže při kontrole.