Výpovědní doba v práci 2026: jak se počítá po novele zákoníku práce

Co se změnilo

Dříve začínala výpovědní doba prvním dnem kalendářního měsíce po doručení výpovědi a končila posledním dnem příslušného měsíce. Výpověď doručená 3. března tak vedla ke skončení 31. května.

Po novele zákoníku práce účinné od 1. června 2025 výpovědní doba začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé straně, a končí dnem, který se s tímto dnem číslem shoduje. Pokud takový den v posledním měsíci není, končí výpovědní doba posledním dnem měsíce (§ 51 odst. 1). Výpověď doručená 3. března tedy dnes znamená konec 3. května.

Pro výpovědi doručené před 1. červnem 2025 se stále počítá podle dřívějšího pravidla.

Jak dlouhá výpovědní doba je

Výpovědní doba činí nejméně 2 měsíce (§ 51 odst. 2). Platí pro výpověď ze strany zaměstnance i zaměstnavatele. Výjimkou je výpověď daná zaměstnavatelem z důvodů podle § 52 písm. f) až h), tedy pro nesplňování předpokladů a požadavků, pro porušení povinností nebo zvlášť hrubé porušení režimu dočasně práce neschopného. Tam je výpovědní doba nejméně 1 měsíc.

Písemnou dohodou lze výpovědní dobu prodloužit nebo změnit její běh. Musí však být stejná pro zaměstnance i zaměstnavatele (§ 51 odst. 3). Smlouva tedy nemůže zaměstnanci uložit tříměsíční výpovědní dobu a zaměstnavateli ponechat dvouměsíční.

Příklady výpočtu

Výsledek si můžete ověřit v naší kalkulačce výpovědní doby. Pro představu několik typických situací s dvouměsíční výpovědní dobou:

Konec výpovědní doby se neposouvá kvůli víkendu ani svátku. Pracovní poměr skončí i v sobotu nebo v neděli. Posun na pracovní den se týká lhůt, ve kterých se má něco udělat, nikoli konce výpovědní doby.

• doručeno 15. června → konec 15. srpna
• doručeno 31. prosince → konec 28. února (v přestupném roce 29. února)
• doručeno 30. listopadu → konec 30. ledna
• s 1měsíční dobou, doručeno 31. ledna → konec 28. února

Ochranná doba může výpovědní dobu prodloužit

Zaměstnavatel nesmí dát zaměstnanci výpověď v ochranné době, například během pracovní neschopnosti, těhotenství, mateřské nebo rodičovské dovolené (§ 53 odst. 1). Zákaz má výjimky, zejména při rušení nebo přemístění zaměstnavatele.

Pokud byla výpověď dána před začátkem ochranné doby a výpovědní doba by měla uplynout v ochranné době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává. Pracovní poměr skončí až uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, ledaže zaměstnanec sdělí, že na prodloužení netrvá (§ 53 odst. 2).

Toto pravidlo chrání zaměstnance. Výpověď daná zaměstnancem se tím neprodlužuje.

Doručení výpovědi

Výpověď musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží (§ 50 odst. 1). Zaměstnanec ji nejlépe předá osobně a nechá si převzetí potvrdit na kopii s datem. Zaměstnavatel doručuje zaměstnanci do vlastních rukou, přednostně na pracovišti, případně poštou nebo datovou schránkou.

Výpověď lze odvolat jen se souhlasem druhé strany a odvolání i souhlas musí být písemné (§ 50 odst. 5). Pokud si to rozmyslíte, nestačí výpověď „vzít zpět“ telefonem.

Co dělat během výpovědní doby

Během výpovědní doby pracovní poměr normálně trvá. Zaměstnanec má chodit do práce a zaměstnavatel mu vyplácí mzdu. Zaměstnavatel může určit čerpání zbývající dovolené, musí ale dodržet oznámení alespoň 14 dnů předem, pokud se se zaměstnancem nedohodne jinak (§ 217 odst. 1).

Pokud se obě strany shodnou, mohou výpovědní dobu zkrátit tím, že místo výpovědi uzavřou dohodu o rozvázání pracovního poměru k dřívějšímu dni (§ 49). Dohoda musí být písemná.

Na konci výpovědní doby vydá zaměstnavatel potvrzení o zaměstnání (§ 313) a vyplatí mzdu, případně náhradu za nevyčerpanou dovolenou. O pracovní posudek můžete požádat nejdříve 2 měsíce před skončením zaměstnání (§ 314).

Pokud dostal zaměstnanec výpověď z organizačních důvodů, náleží mu odstupné podle § 67. Jeho výši si můžete spočítat v naší kalkulačce odstupného.

Shrnutí

Výpovědní doba po novele začíná dnem doručení a končí dnem se stejným číslem. Trvá nejméně dva měsíce, při některých výpovědích od zaměstnavatele jeden měsíc.

Jak s návodem a vzorem pracovat

Tento článek popisuje obecná pravidla a typické situace. Každý případ má ale své podrobnosti: co přesně stojí ve vaší smlouvě, jak spolu strany komunikovaly, jaké máte doklady. Před odesláním dokumentu si proto znovu projděte vlastní smlouvu nebo obchodní podmínky a porovnejte je s tím, co se dočtete zde.

Vzor ve Vzorovce vám ušetří psaní a pomůže nezapomenout na důležité údaje. Nenahrazuje ale posouzení konkrétní situace. Pokud jde o vyšší částky, spor, který už eskaluje, nebo nestandardní ujednání, obraťte se na advokáta, notáře nebo spotřebitelskou poradnu.

Výpověď, nebo dohoda?

Pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem shodnou, mohou pracovní poměr ukončit dohodou ke kterémukoli dni (§ 49). Odpadne výpovědní doba a strany si mohou dohodnout i předání práce, čerpání dovolené nebo odstupné. Dohoda musí být písemná a každá strana obdrží jedno vyhotovení.

U výpovědi ze strany zaměstnance není potřeba žádný důvod (§ 50 odst. 3). Zaměstnavatel naopak může vypovědět jen z důvodů uvedených v § 52 a musí důvod skutkově vymezit (§ 50 odst. 4).