Kdo musí informace poskytovat
Povinnými subjekty jsou státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce (§ 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb.). Patří sem ministerstva, úřady, kraje, obce, ale i veřejné vysoké školy, státní podniky nebo obchodní společnosti ovládané obcí, které splňují znaky veřejné instituce.
Povinnými subjekty jsou také ti, kterým zákon svěřil rozhodování o právech a povinnostech v oblasti veřejné správy, ovšem jen v rozsahu této rozhodovací činnosti (§ 2 odst. 2).
Žadatelem může být každá fyzická i právnická osoba (§ 3 odst. 1). Nemusíte uvádět, proč informaci chcete, ani prokazovat právní zájem.
Co musí žádost obsahovat
Žádost lze podat ústně nebo písemně, včetně elektronické formy (§ 13 odst. 1). Pro jistotu doporučujeme písemnou formu, protože jen u ní platí lhůty a opravné prostředky (§ 13 odst. 3).
Ze žádosti musí být zřejmé, kterému povinnému subjektu je určena a že se žadatel domáhá poskytnutí informace ve smyslu tohoto zákona. Fyzická osoba uvede jméno, příjmení, datum narození, adresu trvalého pobytu a adresu pro doručování, liší-li se (§ 14 odst. 2). Adresou pro doručování může být i e-mail.
Pokud žádost tyto náležitosti nemá, nejde o žádost podle zákona (§ 14 odst. 4). Proto výslovně napište „žádám o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb.“.
- adresát (konkrétní úřad nebo instituce)
- odkaz na zákon č. 106/1999 Sb.
- jméno, příjmení, datum narození, adresa
- adresa pro doručování (i e-mail)
- přesný popis požadovaných informací
- požadovaná forma (elektronicky, kopie)
Elektronické podání
Žádost podaná elektronicky musí být zaslána na elektronickou adresu podatelny povinného subjektu, pokud ji zřídil. Pokud elektronická adresa podatelny není zveřejněna, postačí podání na jakoukoli elektronickou adresu povinného subjektu (§ 14 odst. 3).
Nejspolehlivější je datová schránka. Doručení je pak prokazatelné a žádost je podána dnem, kdy ji povinný subjekt obdržel (§ 14 odst. 1).
Lhůty pro vyřízení
Povinný subjekt poskytne informaci nejpozději do 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo jejího doplnění (§ 14 odst. 5 písm. d)). Lhůtu může ze závažných důvodů prodloužit nejvýše o 10 dní, například kvůli vyhledávání v jiných úřadovnách nebo objemnému množství informací. O prodloužení a jeho důvodech musí žadatele včas informovat (§ 14 odst. 6).
Je-li žádost nesrozumitelná nebo příliš obecná, vyzve úřad do 7 dnů žadatele k upřesnění. Pokud ji žadatel do 30 dnů neupřesní, úřad žádost odmítne (§ 14 odst. 5 písm. b)). Pokud informace nespadá do působnosti úřadu, žádost odloží a do 7 dnů to žadateli sdělí (§ 14 odst. 5 písm. c)).
Když úřad nevyhoví
Pokud povinný subjekt žádosti, byť jen zčásti, nevyhoví, musí vydat rozhodnutí o odmítnutí žádosti (§ 15 odst. 1). Proti němu lze podat odvolání (§ 16 odst. 1). Odvolací lhůta se řídí správním řádem a činí 15 dnů od doručení rozhodnutí. Nadřízený orgán rozhodne do 15 dnů ode dne předložení odvolání (§ 16 odst. 3).
Pokud úřad v zákonné lhůtě informaci neposkytne ani nevydá rozhodnutí, můžete podat stížnost na postup při vyřizování žádosti (§ 16a odst. 1 písm. b)). Stížnost se podává u povinného subjektu do 30 dnů od uplynutí lhůty pro poskytnutí informace (§ 16a odst. 3). O stížnosti rozhoduje nadřízený orgán.
Úhrada nákladů
Povinné subjekty smějí žádat úhradu, která nesmí přesáhnout náklady na pořízení kopií, technických nosičů dat a odeslání. Mohou vyžádat i úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací (§ 17 odst. 1).
Pokud úřad úhradu požaduje, musí to žadateli písemně oznámit předem i s výpočtem a poučením o možnosti podat stížnost (§ 17 odst. 3). Elektronické poskytnutí bývá levnější nebo bezplatné, proto ho v žádosti preferujte.
Shrnutí
Žádost o informace podejte písemně s odkazem na zákon č. 106/1999 Sb. a s povinnými údaji. Úřad má 15 dnů na odpověď.
- odmítnutí: odvolání do 15 dnů
- nečinnost: stížnost do 30 dnů
- úhrada: jen náklady a po předchozím oznámení
Praktický tip na závěr
Uschovejte si potvrzení o podání žádosti a počítejte lhůty od data přijetí.
Jak s návodem a vzorem pracovat
Tento článek popisuje obecná pravidla a typické situace. Každý případ má ale své podrobnosti: co přesně stojí ve vaší smlouvě, jak spolu strany komunikovaly, jaké máte doklady. Před odesláním dokumentu si proto znovu projděte vlastní smlouvu nebo obchodní podmínky a porovnejte je s tím, co se dočtete zde.
Vzor ve Vzorovce vám ušetří psaní a pomůže nezapomenout na důležité údaje. Nenahrazuje ale posouzení konkrétní situace. Pokud jde o vyšší částky, spor, který už eskaluje, nebo nestandardní ujednání, obraťte se na advokáta, notáře nebo spotřebitelskou poradnu.
Tipy pro úspěšnou žádost
Ptejte se na existující dokumenty a údaje, ne na názory nebo vysvětlení budoucích kroků. Úřad nemusí vytvářet nové analýzy. Formulujte otázky konkrétně: „kopii smlouvy o dílo uzavřené dne … s firmou …“ je lepší než „všechny informace o opravě náměstí“.
Více dotazů rozdělte do očíslovaných bodů. Úřad tak může na každý reagovat zvlášť a vy snáze poznáte, na co neodpověděl.
Vzor: Žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb.
Vzor žádosti o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Lhůta pro vyřízení 15 dnů.
Vyplnit vzor žádost o informace (106)Časté otázky
Do kdy musí úřad odpovědět na žádost o informace?
Do 15 dnů od přijetí žádosti; ze závažných důvodů může lhůtu prodloužit nejvýše o 10 dní (§ 14 odst. 5 a 6).
Musím uvádět, proč informaci chci?
Ne. Zákon nevyžaduje uvedení důvodu ani prokázání zájmu.
Co když úřad neodpoví?
Podejte stížnost na postup při vyřizování žádosti do 30 dnů od uplynutí lhůty (§ 16a).
Může úřad za informace účtovat poplatek?
Jen úhradu nákladů na kopie, nosiče, odeslání a mimořádně rozsáhlé vyhledání, a to po předchozím oznámení (§ 17).